Akademie ČH
po 25.3.2024 | Šimon Zemánek

Kouč dorostu Jiří Janoušek: Byla radost s tímto týmem pracovat

Podobný osud jako A-tým Hradce Králové potkal také jeho dorostence, kteří ve čtvrtfinále nestačili na Pardubice a sezona pro ně skončila. Stejně jako starší kolegové se ale mladí Lvi loučí se ctí a vztyčenou hlavou. Zažili totiž skvělý rok, který si nejen hráči, ale i trenéři velmi užili a budou na něj ještě dlouho a rádi vzpomínat. Nejen to, ale i mnohé další v rozhovoru rozebírá hlavní trenér druhé nejstarší mládežnické kategorie – Jiří Janoušek mladší.

Pane trenére, série s východočeským rivalem bohužel skončila vaši prohrou 1:3 na zápasy. Jak byste ji zhodnotil?
Narazili jsme na výborného soupeře, který má ve svém středu několik skvělých hráčů a reprezentantů. Nicméně si myslím, že jsme v prvních dvou venkovních zápasech podali výborný výkon a dokázali jsme soupeře dostat do úzkých. Naopak nám nevyšel první domácí duel série, kdy jsme šli rychle do vedení, pak nás ale Dynamo usadilo na zem výhrou 8:2. Do posledního mače jsme šli s tím, že uděláme maximum, abychom sérii ještě vrátili do Pardubic. Ve druhé třetině jsme ale měli bohužel výsledkový výpadek, kdy soupeř odskočil do vedení a už utkání dotáhl do vítězného konce. Sportovně je potřeba přiznat, že Dynamo bylo o kousek lepší a zaslouženě jde dál. Já si však velmi vážím mužstva a jsem rád, že jsme soupeři sérii, kromě třetího zápasu, který nám úplně nesedl, nedali vůbec zadarmo.

Ročník pro vás tak končí ve čtvrtfinále. Když se na něj zpětně podíváte, jaké jsou vaše pocity a dojmy?
Myslím si, že její rozsáhlejší hodnocení bude lepší ještě s větším odstupem času. Brzy po skončení ročníku ale můžu říct, že ho považuji za úspěšný. Když to vezmu z týmového hlediska, tak jsme byli blízko – dva zápasy od bojů o medaile. Hráči, kteří letos pracovali v této mládežnické kategorii do sedmnácti let, opravdu každý trénink pracovali na sto procent a řekl bych, že se všichni z nich hodně individuálně posunuli, což je hlavně jejich zásluha. Byla radost s tímto týmem trénovat a pracovat.

Co myslíte, že byla nejsilnější stránka vašeho mančaftu?
Jednoznačně týmovost a pracovitost. Hrozně se mi líbilo, a jsem za to rád, že kluci věřili tomu, co jsme po nich chtěli. Že se v každém tréninku musí vyždímat na maximum, mají mít zdravý respekt k soupeři, ale nesmí se nikoho bát – přece jenom hrají za Hradec a můžou porazit každého, což si dokázali. Věřím, že načerpané zkušenosti hráči zúročí ve svých dalších letech kariéry.

V královéhradecké mládeži už jste stálice, konkrétně u ní působíte dvanáctým rokem. Je pro vás ten proběhlý jedním z nejlepších?
Určitě. Už jsem to říkal i týmu před posledním zápasem. Tuhle sezonu zatím beru jako jednu z těch, kterou jsem si nejvíc užil a co mi nejvíce utkví v paměti. A to hlavně díky našim hráčům, ale i kolegům z realizačního týmu.

Našel byste nějaký highlight ročníku?
Těch věcí bylo hrozně moc. Začalo to už v létě na červencovém turnaji v Třinci, kde jsme se po počátečních rozpacích dokázali jako mužstvo semknout. Zachytili jsme začátek soutěže, pak jsme odehráli parádní zápasy, například proti mistrovi z Třince, kterého jsme v základní části třikrát porazili. Dále bych také zmínil třeba domácí výhru 5:2 nad Plzní. Celkově těch zápasů a momentů, na které budu vzpomínat, je hrozně moc. Když se nad tím ale tak zamyslím, tak si vlastně budu pamatovat každý trénink a příchod do šatny, kde jsem viděl ty smějící se kluky, co chtějí hrát hokej a dělat pro úspěch maximum. To si asi budu nejvíc pamatovat.

Většina vašich svěřenců brzy překročí dorostenecký věk, následující sezonu tak už budou spadat do vyšší kategorie. Řekl byste, že jsou hráči na juniorku připraveni?
Věřím, že jsme klukům ukázali určitou cestu, a že nadále budou plnit věci, které jsme po nich chtěli – maximální nasazení v každém tréninku a oddanost týmu. Tyto věci se prakticky nemění – je jedno, jestli hrajete v žácích, dorostu, juniorce nebo i potom v dospělém hokeji. Věřím, že když v tom budou hráči pokračovat, tak to můžou někam dotáhnout.