Rozhovory
po 28.5.2018 | Redakce

Jednání Hradce mě potěšilo, hlásí Tomáš Linhart. Klub chce udržet na špici extraligy

První dávky letní přípravy má za sebou další z nových posil, pardubický rodák Tomáš Linhart. Ten po zisku stříbrné medaile s třineckými Oceláři zamířil pod Bílou věž, kde Lvům od příštího ročníku pomůže vyztužit defenzivní řady. „Těším se. A taky i na to, že strávím více času s rodinou,“ pochvaluje si čtyřiatřicetiletý zadák, jenž bude v sestavě Tomáše Martince patřit k nejzkušenějším mužům.

Tomáši, jaké byly první tréninky v novém působišti? A třeba i na Rozárce?
Po volnu to je vždycky náročnější, ale to se časem rozběhne. Bude to dobré. S Rozárkou mě kluci furt strašili, a musím uznat, že měli pravdu (směje se).

Jaké jsou vůbec první dojmy z týmu?
Zatím jsou kluci všichni v pohodě. Věřím, že to tak bude pokračovat, jako parta si sedneme a pak se to ukáže i na ledě.

Měl jste po dlouhé sezóně alespoň pár dní oddychu?
Ano, necelý měsíc, takže trošku jsem si od hokeje odpočinul. Byl jsem s rodinou u moře a věnoval jsem se hlavně jí. Přece jenom mám za sebou hodně zápasů, konkrétně dlouhé play off a taky Ligu mistrů. Ale teď už se jede zase od začátku, těšil jsem se na to.

Kouky většinou řekne všechno

Co vás do Hradce táhlo a jak probíhala jednání?
Po tom, co mi došlo, že v Třinci skončím, jsem i kvůli rodinné situaci chtěl být blíže domovu. V play off jsem ještě nic neřešil, tam je každý zápas důležitý a chtěli jsme vyhrát. Nevyšlo to, což je škoda, bylo by pěkné se rozloučit vítězstvím. Nicméně jak sezóna skončila, jednání Hradce mě potěšilo, takže jsme ho dotáhli. Vše dobře dopadlo a jsem za to moc rád.

Řešil jste váš příchod třeba i s Danielem Rákosem nebo Petrem Koukalem, dalšími hráči A-mužstva?
Nejvíc jsem se bavil asi s Danem. Jsme na sebe už zvyklí, jsme rádi, že budeme pokračovat zase spolu. Je lepší a příjemnější, když přijdete někam, kde už pár hráčů, se kterými se znáte, je. Třeba právě i Kouky, ten vám většinou řekne všechno (směje se). Proti ostatním klukům jsme odehráli docela dost zápasů, takže většinu z nich poznám. Působil jsem kdysi v jednom týmu i se Zámkem (Petrem Zámorským).

Před lety jste tady coby hostující hráč šedesát utkání odehrál, jak na ně vzpomínáte?
Pendloval jsem tehdy mezi Pardubicemi a Hradcem, pamatuju si, že jsme sem s pár kluky jezdili. Bylo nás v autě většinou pět. Je to už doba, ale zase když si na to vzpomenu, přijde mi, že to hrozně rychle uteklo. Hrál jsem tu tehdy i s Máťou (Tomášem Martincem), který je teď hlavním trenérem.

Hradec hraje nahoře. Chci v tom pokračovat

Bydlíte poblíž Pardubic, takže asi bude vítaná změna, že člověk nemusí dojíždět až do Slezska, že?
To určitě. Rodina v poslední době zůstávala tady, takže jsem z Třince pendloval, což bylo dost náročné. Těším se, že strávím méně času v autě a více s ní. Na druhou stranu to byla dobrá zkušenost. V Třinci byli skvělí hráči a super hala, budu mít pěkné vzpomínky. Vždyť jsem tam strávil pět let.

Jak se vám proti Hradci vůbec hrálo? Za poslední roky bylo těch duelů dost, posledně právě semifinálová série vyřazovacích bojů.
V základní části jsme většinou prohrávali, nebylo to ono. V play off se mi hrálo dobře, takže jsme přešli dál a všechno bylo v pohodě (směje se). Hradec vynikal v tom, že nikdy nedostával moc branek, měl hru dobře zorganizovanou. Pamatuju si třeba, že jsme i vedli a soupeř utkání v poslední třetině dokázal otočit. Vždycky se muselo hrát do úplného konce.

S jakými ambicemi do Mountfieldu HK přicházíte?
Hradec hraje už roky pořád nahoře, takže v tom chci rozhodně pokračovat.