Jiří Kučera: Fanoušci nás podporují, i když se nedaří. To je od nich moc hezké
Program extraligy má za sebou už 30 kol, v období Vánoc nastala tradiční pauza vyplněná měřením sil reprezentací na Channel One Cupu. Tým Mountfieldu ale ani náhodou nezahálí, poctivě se připravuje na další část sezóny, která bude velmi důležitá. To ví pochopitelně také asistent trenéra, Jiří Kučera, který se v době zápasového volna rozpovídal o prvních třech desítkách zápasů, o derby, juniorce či blížících se Vánocích.
Je za vámi více než polovina základní části, jak jste s jejím průběhem zatím spokojeni? Rozdělil bych to do dvou částí. První čtvrtka byla výborná, i když některé zápasy jsme venku prohráli o gól a někdy jsme byli dost pasivní. Ale zase jsme to dohnali zápasy doma. Pak se nám od zápasu s Třincem přestalo dařit, od té doby jsme vyhráli akorát se Slavií a derby. Ke konci hra podle mě nebyla špatná, ale měli jsme velké potíže v útočném pásmu. Nedávali jsme moc gólů, Liberci dokonce žádný. Hra byla docela dobrá, ale málo jsme si vytvářeli šance.
Vloni vás zdobily dvě věci. Tou první byla hra venku, která se vám letos nedaří. Čím si to vysvětlujete? Vidím rozdíl třeba v tom, že vloni jsme hráli pět zápasů na 1:1, na jeden gól. Ten druhý bod jsme přidali vždy buď v prodloužení, anebo na nájezdy. Letos to prostě nevychází, když jsme odvolali brankáře, tak jsme inkasovali. Vloni jsme je vyhrávali, letos prohráli. Samozřejmě je to také trochu o štěstí, každá sezóna je jiná. Je toho ještě hodně před námi, proto je potřeba se z posledních zápasů poučit do budoucna, do druhé půlky.
Druhou věcí, která jistě neklape podle představ, je hra obrany. Souhlasíte? Vloni jsme se taky hodně bránili, obránci pochytali spoustu střel. Pavel Kantor měl fantastickou sezónu, hrálo se hodně na jeden gól, jak jsem říkal, a to na nás bylo třicet, čtyřicet střel. Vidím to tak, že jsme celkově více prostupní, začíná to už u útočníků. Po ztrátě puku musíme být agresivnější, necouvat zbytečně, nebýt pasivní. Bránit to už od nich, od jejich modré. Snažit se, aby nám neprocházeli střední pásmo.
Pět vyloučených za poslední třetinu? To se nesmí stávat!
Určitě by vás do dalších zápasů mohlo a mělo nakopnout vyhrané derby… Určitě, ale na druhou stranu si z toho musíme vzít ponaučení. Nemůžeme mít ve třetí třetině pět vyloučených. My jsme ten zápas mohli klidně prohrát. Vedli jsme 5:1 a kdyby dali Sýkora s Nahodilem góly, tak jsme mohli prohrát. Proto jsem byl naštvaný. Takové věci se nemohou stát, musíme hrát rozumně a každý musí mít za sebe zodpovědnost. Kluci ty fauly nechtějí udělat, ale na to se nikdo neptá. Vedeš 5:1 a najednou to mohlo být 5:6. To by nás srazilo ale úplně (důrazně).
Hráči říkali, že na toto derby byli nejnahecovanější ze všech sedmi. Vnímali jste to jako trenéři taky tak? Kolikrát jsem si říkal, že jaké je rozbruslení, takový bude zápas, ale neplatí to vždy. Takové odhodlání jsem viděl už v Liberci, ale po zápase to byla zase frustrace. Měli jsme na to, ale nedali jsme žádný gól. Myslím, že si to kluci přenesli do domácího zápasu s Pardubicemi, a hlavně první třetina byla výborná.
Naprostá většina aktérů si ten mač užila, co vy trenéři? Byl jsem moc rád, že jsme dali tolik gólů, ale musím se opakovat: zklamala mě třetí třetina, to byly nervy. Zaplať pánbůh, že Ruda Červený dal ten šestý gól a že se to uklidnilo. Člověk myslí už do budoucnosti, takže si z toho musíme vzít ponaučení. Jak první půlku zápasu, tak hlavně poslední třetinu, protože takhle nemůžeme faulovat.
Po Vánocích vás čeká Litvínov, kde jste působil. Jsou zápasy proti němu ještě nějak speciální, nebo je to už jen taková rutina? V Litvínově je kostra týmu pořád stejná – Hübl, Lukeš, Trávníček, Ručinský… Spíše koukám na ty hráče, protože jsem je trénoval, tak jejich hru znám. Do útoku jsou velmi dobří, jejich šikovnost je vynikající, skvěle improvizují. Kolikrát byla situace tři na tři a najednou byl sám před brankářem. Na to si musíme dát bacha.
Probíhají ještě nějaké lehké hecovačky? Zavoláme si s masérem nebo vedoucím, jen tak ze srandy. S Růčou (Martinem Ručinským) se taky někdy drobně pošťuchujeme, ale všechno ze srandy.
V Hradci působíte jako asistent u A-týmu i juniorů. Jak spolupráce s mládežníky vypadá? Chodím minimálně dvakrát týdně na trénink a sleduji zápasy, když jsou třeba před naším utkáním. S Alešem Krátoškou si vždycky sedneme a rozebíráme to.
Některé hráče jste si už vytáhli do A-mužstva, jak jste spokojeni s jejich hrou? Je tam okruh tří čtyř hráčů, kteří mohou v případě, že se někdo zraní, kdykoliv naskočit. U juniorky je potřeba to dotáhnout do konce, abychom vyhráli baráž. Teď začíná ta nejdůležitější část sezóny.
Přeji si vítěznou sérii zápasů
Jaký plán máte přes vánoční svátky? Odvíjelo se to od posledního zápasu, nálada se zvedla. Čtvrtek a pátek jsme trénovali dvoufázově, jinak jednofázově. Hráči mají volno akorát v neděli a na Štědrý den. Pětadvacátého už zase trénujeme, protože den poté jedeme do Varů.
Co byste si přál pod stromeček? Já jsem hlavně rád, že jsme vyhráli a přerušili tu šňůru, už jsme na to čekali dlouho. Dokonce to působí depresivně, ale člověk to nemůže dávat najevo, protože jakmile to začne ukazovat, je to ještě horší. Snažíme se být pozitivní. Teď by chtělo navázat na poslední zápas a udělat nějakou sérii vyhraných zápasů, alespoň za dva body.
Nějaký osobní dárek byste si přál? Já spíše hokejový – chtělo to více bodů ke konci, které nebyly. Zaplať pánbůh za poslední zápas a dárek by byl, kdybychom pokračovali v sérii.
Co byste popřál hradeckým fanouškům? Chtěl bych jim hlavně strašně poděkovat, protože nás drželi pořád nad vodou, jsou naším šestým hráčem. Bylo vidět, jak to myslí upřímně, v posledních zápasech, kdy se nám nedařilo, a stáli při nás a pořád nás povzbuzovali. To bylo opravdu hezké.