Je to úspěch celého klubu, říká k postupu juniorů Aleš Krátoška

Cíl juniorky pro sezónu 2014/15 jste splnili na výbornou. Jak se se sezóna rozjížděla a jak náročné byly prvotní přípravy?
Projekt týkající se postupu juniorů do extraligy jsme nastartovali na konci dubna s tím, že cesta to byla hodně dlouhá. Museli jsme absolvovat několik kroků – přípravu, základní část, nadstavbu, play off a baráž. Udělali jsme 75 tréninkových jednotek v letní přípravě, 264 v předzávodním a závodním období, tedy od 20. července 2014 do 29. března 2015. Blížili jsme se celkově k 70 zápasům, protože jsme jich měli spoustu přípravných i během sezóny. V reprezentačních pauzách jsme hráli dva až tři duely s extraligovými týmy. Na Vánoce jsme měli turnaj, po Novém roce jsme byli na dvojzápase na Slovanu Bratislava.

Jak tyto velké dávky vaši svěřenci zvládli?
Myslím, že pro kluky byl tenhle rok náročný, sezóna byla dlouhá, těžká. Náročné byly tréninky i zápasy. Nebylo to jednoduché i z toho důvodu, že úroveň základní části nebyla extra velká. Tam jsme to zvládli jen útočnou silou. V nadstavbě jsme museli zapracovat na defenzivně, zvlášť když jsme venku prohráli třikrát za sebou o gól. Styl hry jsme od této doby udrželi až do konce. Nic jsme neměnili, věřili tomu, že s tím budeme úspěšní. Myslím, že se nám to vyplatilo.

Celou sezónu jsme věřili v to, že to dopadne, jak dopadlo. Šli jsme s pokorou po těch krocích, nechtěli nic podcenit ani přecenit. Věděli jsme, že o úspěchu sezóny rozhodnou čtyři utkání v baráži. Myslím, že jsme to zvládli dobře. Poslední zápas s Jihlavou byl 21. v řadě, který jsme vyhráli. Nakonec se potvrdilo, že oko bere (směje se). Měli jsme z toho pochopitelně velkou radost.

Jak probíhala skladba kádru? Přece jen jste nebyli od začátku ročníku ve stejném složení…
Některé hráče jsme měli v první lize, některé v seniorské nebo juniorské extralize. Postupně se hráči vraceli a připojovali, dávali jsme konečnou podobu mančaftu dohromady postupně v průběhu sezóny. Bylo také důležité, že jsme celou sezónu neměli až na výjimky vážná zranění. Klukům bych chtěl za celou sezónu poděkovat, nebylo to se mnou jednoduché (usmívá se). Musím před nimi smeknout, jsem na ně pyšný, že to zvládli, protože to bylo opravdu náročné.

Klíčovým momentem byly tři venkovní porážky v řadě

Říkal jste, že jste od začátku věřili v postup. Byl v sezóně přece jen nějaký moment, kdy jste měli pochybnosti, že by to nemuselo vyjít?
Naše linie byla nastavena od začátku. Jak jsme naskočili do nadstavby, přišly ty tři porážky. Zpětně můžu říci, že to pro nás bylo dobře, protože jsme trošku spadli na zem. Základní částí jsme totiž projeli útokem, obranu jsme víceméně nepotřebovali. Po třech prohrách jsme najednou věděli, že je něco, na čem bychom měli zapracovat, to byla ta obrana. Od té doby jsme gólů dostávali strašně málo. To bylo i díky tomu, že jsme na tom začali po startu nadstavby pracovat. Pro další vývoj to bylo klíčové.

Play off i baráž jste zvládli suverénně bez ztráty kytičky. Čekali jste, že to bude až takhle jednoznačné?
Určitě ne. Myslím, že nikdo nepředpokládal, že bychom takhle hladce projeli. Vsetím byl doma nevyzpytatelný, Vary „B“ jsme neznali. Obě kola jsme ale zvládli velmi dobře. Do baráže jsme šli připraveni s pokorou.

Po postupu určitě následovaly bujaré oslavy. Jaké byly?
Měli jsme to rozdělené na delší časové úseky. Slavili jsme hned po zápase, pak jsme zase měli společnou večeři. Kluci to vzali opravdu poctivě (usmívá se). Od klubu jsme navíc dostali jako odměnu za postup čtyřdenní pobyt na horách, tam se kluci vyblbli, odpočinuli si. Vyšlo nám krásně počasí, kluci si to užili. Myslím, že na to budou vzpomínat celý život. Nejen na oslavy, ale vůbec na celou sezónu. To jsou ty okamžiky kariéry, na které se jen tak nezapomíná.

Budete na to vzpomínat i vy? Nejen na ty oslavy?
Já určitě. Tento úspěch, stejně jako třeba mistrovský titul nebo zisk medaile v extralize, zanechá v člověku spoustu příjemného a jen tak na to nezapomíná. Pro mě je to zároveň vrchol dosavadní trenérské kariéry a strašně moc si toho cením, protože vím, co jsme tomu všichni s klukama i klubem dali. Je to hodně cenný úspěch, i když samozřejmě máme další a vyšší cíle.

Je to úspěch nejen klubu, ale také realizačního týmu a hlavně kluků, protože ti si hrají o své jméno do budoucna. Výhodou je, že zde extraliga je, a mladší kluci, kteří půjdou zespoda, budou mít návaznost. Hráči, kteří v juniorce končí, to vlastně vybojovali pro nástupnickou generaci.

Cíle stanovíme podle vývoje sezóny

Jak to vypadá s kádrem? Došlo nebo dojde k nějaké výrazné obměně, nebo budou kluci pokračovat pospolu?
Hráči ročníku 1994, tedy Nedvídek, Plášil, Kastner, Bartoň, Vladyka a Procházka už budou senioři, takže ti se posouvají výše. U ročníků 1995 budeme čekat na technické normy pro extraligu juniorů na sezónu 2015/16 – kolik jich bude moci nastupovat, jestli tři nebo čtyři. Podle toho určíme, kolik si jich tady necháme. Ostatní se budou muset vytížit v první nebo druhé lize. Ročníky 1996 zůstávají všichni, ze staršího dorostu se k nám posunou hráči narození v roce 1997.

K masivnímu posílení, jako před sezónou 2014/15, nedojde. Tam bylo potřeba doplnit kádr tak, aby se nám cíl podařilo splnit. V letošní sezóně to nebude takové, ale samozřejmě bychom chtěli tým vhodně a kvalitně doplnit na to, abychom hráli důstojnou roli v DHL extralize juniorů.

Máte jasno, na kterých postech by to mělo být zejména?
Určitě v obraně, protože víme, že jsme to vloni hráli na starší obránce. Tam došlo k určitému posílení, stejně jako v útoku i brankovišti.

Už máte v hlavě cíle do nadcházející sezóny? Co v extralize hrát, ve kterých patrech tabulky se pohybovat?
Myslím, že nám hodně napoví příprava. Pro nás je důležité snažit se vyhrát každý zápas, tím bych začal. Podle toho se mohou tvořit cíle. Hlavní je se poctivě na sezónu připravit, udělat letní dril takový, aby to pro kluky bylo co nejpestřejší. Předzávodní období musíme udělat takové, aby se tým připravil na extraligu juniorů co možná nejlépe. Do sezóny je potřeba jít zase s pokorou, zdravým respektem a vědomím, že každý zápas pro nás bude důležitý.

Chtěl bych poděkovat vedení, týmu i fanouškům

Jaký je program následujících dní?
Po sezóně měli kluci krátkou pauzu, od 27. dubna se připravujeme na suchu, celkově bude tato fáze trvat devět týdnů. Na konci června budou následovat tři týdny pauzy s tím, že ty první dva jedou většinou někam na dovolenou. Ve třetím už se začínají sami připravovat, aby 20. července byli připraveni na start sezóny na ledě.

Dával jste hráčům nějaké individuální plány, aby se udržovali v kondici?
Nedával jsem klukům nic, každý hráč v tomto věku by měl vědět, že je potřeba aktivně odpočívat a regeneračně se udržovat – zahrát si tenis, squash, jít si zaplavat… Hráči samozřejmě vědí, že nemohou měsíc ležet, protože by v letní přípravě umřeli (usmívá se). Sezóna byla pro hráče dlouhá, a to jak pro juniory, tak pro starší dorostence, kteří se do juniorky přesouvají. Pauza byla spíše na to, aby si hráči psychicky odpočinuli a dobili energii na letní přípravu, která bude také náročná.

Je na závěr něco, co byste chtěl doplnit?
V první řadě bych chtěl poděkovat klubu od majitelů, přes představenstvo a vedení, generálnímu manažeru, jeho asistentovi i dalším. Zkrátka všem lidem, kteří byli u zrodu toho, že se projekt postupu juniorů do extraligy nastartuje. To bylo podle mě nejdůležitější – jak finanční podpora, tak trenérská, realizačního týmu… Muselo se vhodně doplnit tým, aby byl konkurenceschopný k tomu, aby se postoupilo. Další poděkování směřuje celému realizačnímu týmu – Michalu Pahulákovi, Jiřímu Kučerovi a samozřejmě panu Zákravskému. To jsou lidé, kteří tomu věnovali strašně moc času a zažili tady mnoho dobrých i nervózních chvil.

Poděkování patří také samotným hráčům, nebyla to pro ně jednoduchá role. Byli jsme postaveni před hotovou věc, cíl byl odhalen úplně na začátku – 28. dubna. Už ten den jsme věděli, že za 11 měsíců pro nás bude důležitá baráž. Druhé třetí čtvrté místo nás nezajímalo, bylo jasně dané, který cíl jdeme splnit. Tlak na všechny byl, ale s tím se do toho šlo. Myslím, že jsme to zvládli, nakonec to dopadlo. Poděkovat chci také fanouškům, kteří se chodili dívat na juniorku jak v play off, tak v baráži. I díky nim se to povedlo, kluky hodně hnali. Myslím, že si to museli všichni užít.