Rozhovory
út 17.4.2018 | Šimon Sedlařík, Jan Vavřina

V Hradci je nutná generační obměna, tvrdí Aleš Kmoníček. Šance přijde i pro mládež

Pro některé je sezóna čerstvou minulostí, jiní už dávno skočili do nové. Jedním z těch, pro které je léto vůbec nejrušnější částí roku, je i generální manažer Mountfieldu HK Aleš Kmoníček. Osmačtyřicetiletý muž, jenž je pevnou součástí východočeského celku už od let ještě před dobou extraligovou, prozradil v obsáhlém rozhovoru nejen hodnocení ročníku 2017/18, ale rovněž i částečně odhalil, co přinese rok následující. Nezapomněl ani na veleúspěšnou hradeckou mládež, ve které na jednu z kategorií čeká ostrý přechod do dospělého hokeje.

Jak byste zhodnotil sezónu 2017/18? Ukázal vám její konec, že je potřeba něco změnit?
Sezóna nám ukázala hodně věcí. Nutná je třeba generační obměna, i když to samozřejmě není jen o tom, že vyměníme starší hráče a půjde to. Byli jsme hodně unavení a měli málo odpočinku, takže se projevilo, že máme starší mančaft, jehož hráči potřebují na regeneraci víc prostoru. Když jste unavení, jdou s tím ruku v ruce další věci – nedáváte branky, nebruslíte… Takže ano, mančaft bychom měli omladit, ale není to tak, že bychom nepostoupili jen proto, že jsme měli starší borce. To zase ne.

Jak velký by takový řez kádrem měl být?
Konkrétní nebudu, ale když se na to podívám, bude to bohužel stejné jako v předchozích sezónách. Jedná se o nějakých sedm osm hráčů, kteří odejdou, a jiní zase přijdou. Nevím, kolik jich bude přesně, to je stále v jednání, ale že by se rozmetla půlka kabiny, to zase ne, to by taky nebylo dobře. Nejde totiž říct, že by bylo něco úplně špatně, abychom tady dělali zemětřesení. To jsou nicméně jen mé postřehy, vše se bude řešit ve středu na představenstvu.

Gólmani mají smlouvy i na příští rok, je jisté, že v Hradci zůstanou?
Jisté není nikdy nic. Smlouvy nám dávají jistotu kvalitního brankářského dua, na druhou stranu tam jsou určité možnosti. Kdyby zavolala NHL, vzala si třeba Patrika a podepsala s ním smlouvu, tak neuděláme nic. Maximálně inkasujeme pěkné peníze, ale to je tak všechno. Další věc je, že i když Patrik ve smlouvě nemá výstupní klauzuli, pořád se může ozvat KHL, která nám dá takové podmínky, že je nebudeme schopni odmítnout. Možností je zkrátka více, každopádně v tuhle chvíli mají platné smlouvy a měli by pokračovat.

V realizačním týmu dojde ke změnám

V otázce brankářů jste tedy ve výhodném postavení, že?
V tomto případě jsme v uvozovkách v klidu, protože kdyby Patrik odešel a my za něj inkasovali peníze, tak bychom náhradu dle mého názoru našli. Pokud peníze máte, je to samozřejmě vždy jednodušší.

Mohou se změny týkat i realizačního týmu?
V realizačním týmu také dojde ke změnám, ale ty konkrétní budou rovněž předmětem jednání představenstva. Po něm už bude zcela jasno, jak bude zmíněný tým pro příští ročník vypadat. Jasné však je, že určitě nebude pokračovat Václav Sýkora, který tuto skutečnost již oficiálně oznámil, stejně tak učinil prezident klubu ve svém obsáhlém rozhovoru pro deník Sport.

A co zvučnější hráčská jména?
První kapacita, Jarda Bednář, nám už odpadla, to je oficiální. Pokud budeme obměňovat starší hráče, tak je pravda, že všichni z nich jsou rovněž kapacity, tedy hokejisté, kteří něco dokázali. V tomhle směru to tak bude trošku jiné než v předchozích sezónách. Konkrétní jména také zveřejníme po jednání představenstva klubu.

Zmiňujete Jaroslava Bednáře. Je už situace okolo něj jasná a definitivní?
Byla by škoda nezkusit spolupracovat, Jarda by měl být sportovním manažerem klubu. My jsme již nějakou dobu v kontaktu a řešíme spolu věci týkající se příští sezóny. „Oficiální“ ustanovení do funkce proběhne na jednání představenstva, veřejnost o tom ale už ví.

Konec byl hořký, našla se však i spousta pozitiv

Zpátky k sezóně. Stále převládá zklamání z vyřazení, nicméně ročník jako takový nebyl špatný. Jak to vnímáte vy?
Bohužel nemůžu říct, že by sezóna byla úspěšná. Aby byla, musíte splnit předsezónní cíle, což se nám nepovedlo. Je potřeba také zmínit, že sezóna byla velmi náročná, jelikož jsme měli plno akcí a vlastně i samotných cílů. Kádr byl kvalitní, tak nebylo úplně nereálné se do finále dostat. I když však neskončila úspěchem, tak třeba základní část byla velmi dobrá. Druhé místo je dobrý výsledek, bohužel o úspěšnosti a vlastně i celé sezóně rozhoduje play off.

V něm jste byli na lopatě už ve čtvrtfinále, ale s vypětím všech sil vybojovali postup.
Dostali jsme nejtěžšího možného soupeře. Musím ocenit, že byť jsme prohrávali 2:3, tým se semkl a Liberec i se štěstím porazil. Vzalo nám to nicméně hodně sil, hráči měli jen dva dny na to, aby se dali do kupy. To je málo, a i díky tomu a dalším věcem, jako jsou špatná produktivita a špatné přesilovky, se nám v prvních třech zápasech s Třincem nepodařilo bodovat, což byl podle mě základní nedostatek. Prohrávat 0:3 v semifinále, kde už jsou kvalitní všechny týmy, je velký problém. Potvrzuje to i historie.

Pak jste nicméně zabojovali, a dá se říct, že ve třech duelech byli i lepším celkem.
Paradoxně se hráči postupně dostali do pohody a herního laufu. Musím říct, že ty poslední dva zápasy jsme byli určitě lepší, jen jsme neměli štěstí, abychom to dotáhli do stavu 3:3. Jsem přesvědčený, že sedmý zápas doma bychom zvládli, ale to jsou jen kdyby a na ta se nehraje. Konec byl hořký a možná proto teď převládají negativní emoce, byla tam však i spousta pozitivních věcí.

Myslíte třeba turnaje jako byl Spengler Cup či Mountfield Cup?
Ano, Mountfield Cup jsme zvládli, stejně tak i Spengler Cup, kde jsme postoupili do semifinále. Jak říkám, určitě nebyla jen negativa, která souvisí s koncem ročníku, ale rovněž i pozitiva, a ta je třeba vnímat. I hráči, které jsme přivedli, nebyli v globále žádné zklamání, což je rovněž cenné zjištění. Samozřejmě jsou borci, u kterých jsme čekali trošku více, ale žádný propadák, jako byl například vloni Ryan Potulny, se nekonal. Tohle jsme udělali dobře, stejně tak i příchody během sezóny, jmenovitě třeba Radek Smoleňák.

Na druhou stranu – soutěže jako Spengler Cup či Liga mistrů přispěly k celkové únavě. Jak to bude příští rok?
Liga mistrů sloužila jako dobrá sportovní příprava a nemyslím si, že by nám nějaké síly vzala. Dohrávky v průběhu října možná, ale jinak se většina zápasů hrála jako přípravná a posloužila velmi kvalitně. Na Spengler Cupu jsme odehráli o utkání víc, to už se samozřejmě projevilo. Přispěla i únorová olympijská pauza, kvůli které byl v lednu totálně našlapaný program. Jsou to všechno vlivy, které na mužstvo působí, a letos takových faktorů zkrátka bylo podstatně více. Na druhou stranu třeba Spengler Cup je akcí, která je krásná v jiných směrech, a třeba vloni jsme na něm nasbírali spoustu pozitivní energie a samozřejmě i zkušeností.

Proč si nedávat cíle? Měli jsme mančaft na finále

Když pomineme fyzičku, myslíte, že se to projevilo i v hlavách hráčů? Přece jen právě Spengler je akcí, kterou nelze vzít na lehkou váhu. Je to další velký cíl.
A proč si takové cíle nedávat? Měli jsme kvalitní mužstvo a veškeré cíle byly dány předem, těžko říct, jestli jich bylo hodně, nebo málo. Nicméně tak jsme si to nastavili a věřili jsme tomu. Jsem přesvědčen, že jsme rozhodně měli mančaft na to, abychom se do finále dostali.

Už u Spengler Cupu či Ligy mistrů víte, zdali se budou hrát i v následující sezóně?
Ještě ne, tohle navíc řeší prezident klubu. Do Ligy mistrů jsme se kvalifikovali, proto by pan prezident měl mít schůzku s prezidentem soutěže a mělo by se vyřizovat naše zapojení. Oba kluboví majitelé pochopitelně nechtějí působit někde, kde jste hned na začátku ročníku v mínusu x miliónů. To je věc, která nenechává chladným nikoho, nicméně chceme to se zástupci Champions Hockey League řešit.

Byl zmíněn i Mountfield Cup. Chystá se další, popřípadě v jaké je fázi?
Chystá, jsme navíc rádi, že je o něj zájem jak od českých, tak i zahraničních klubů. Robert Horyna jako ředitel turnaje teď dojednává konkrétní podmínky s těmi zahraničními, co se českých týče, mělo by být podobné složení jako vloni. Podle toho, jaký bude celkový počet přihlášených, se následně bude tvořit formát turnaje. Jestli bude jedna skupina, nebo dvě, to se ještě uvidí. Mountfield Cup každopádně bude.

Kdy přesně se bude v ČPP Aréně hrát už se ví?
Termín připadá na první, nebo druhý víkend v srpnu, který je i díky posunutému začátku extraligy pravděpodobnější. Chceme, aby se to nějak napasovalo i na zahraniční kluby a jejich přípravu a aby do sebe všechno zapadlo. Doufám, že během čtrnácti dnů či měsíce už budeme vědět konkrétní informace, včetně obsazení, a budeme s nimi moci seznámit i hradecké fanoušky.

Držíme stoupající tendenci. Je třeba v ní pokračovat

Co říkáte na zapojení mladých hráčů? Třeba Radovan Pavlík se ke konci předvedl v solidním světle, počítáte do budoucna i s dalšími?
Předběžně náš záměr takový je. Na druhou stranu jej můžete mít, ale mladí hráči musejí něco předvést a musejí si svou šanci zasloužit. S největší pravděpodobností už nebude fungovat pravidlo 18+1, tedy povinnost mladého hráče, bude tedy jen na vás, jestli ho nominujete a nasadíte. Třeba právě Ráďa Pavlík nebyl pořád jen odstrkovaný, hrál sice čtvrtou lajnu a chvíli i nehrál, ale taky bylo období, kdy hrál druhou. Pravda je ta, že prostor by vzhledem ke generační obměně měl být. Kdo ho dostane a v jaké míře, bude záležet na trenérech a hlavně hráčích samotných.

Jaké máte hodnocení z Litoměřic, kde vaši mladíci hráli druhou nejvyšší soutěž?
Třeba právě Ráďu Pavlíka tam chtěli, my ho nicméně využívali tady. Když tam ale byl, pochopitelně nezklamal. Co se týče Dvořáka, Jiráska a Gaspara – Gaspy si to uhrál, spokojenost s ním byla, u Dvořáka a Jiráska pak byla spíše jen na začátku. Jirásek vylétl v Lize mistrů, pak se na něm ale trochu projevila nezkušenost a přechod z juniorského do dospělého hokeje. Závěr kluci tak dobrý neměli, proto ho strávili u nás v juniorce a ne v Litoměřicích. Každopádně je potřeba říct, že zájem o některé naše hráče na příští sezónu do Litoměřic existuje a i o tom jsem jednal se šéfem sportovního úseku HC Stadion Litoměřice panem Přerostem.

Jak jste spokojen s vývojem celého hradeckého hokeje?
Jsem rád, že jak v A-týmu, tak i v mládeži držíme určitou stoupající tendenci výkonnosti. U prvního týmu jsme sice nesplnili cíl, ale už pět let po sobě jsme v první šestce, což se za tu dobu nepovedlo nikomu dalšímu. U mládeže pak nemůžete mít každý rok vítězný, ročníky se střídají, letos nicméně dva vylítly. Juniorka a především mladší dorost.

Zlatá medaile z ostravského mistrovství musela hodně zahřát, že? Co stojí za úspěchy hradeckých talentů?
Jsem za ni moc rád, titul je něco neskutečného. Nicméně i čtvrté místo u juniorky je rovněž skvělým úspěchem. Je třeba poděkovat všem lidem, kteří se o mládež starají, pořád vidíme, že nám dorůstají mladí a talentovaní hokejisté. Musíme pokračovat v nastolené práci a musíme chtít být tou nejlepší akademií, která u nás je. Letošní mládež pracovala výborně a výsledky se dostavily.